Nedaleko Eyjafjallajökull se ale nachází sopka Katla. A i ta se podle všeho chystá na svoje velké představení. Toho, že brzy dojde k erupci sopky Katla, se vědci obávali již v roce 2010. Mezi sopkou Eyjafjallajökull a sopkou Katla totiž existuje vztah. Nejsou sice přímo propojené, ale vždy v historii, když došlo k erupci Eyjafjallajökull, velmi brzy následovala i erupce sopky Katla. Vždy ji „následovala“ se zpožděním maximálně 1 – 2 roků. Vzhledem k tomuto faktu a také s ohledem na to, jakou má Katla aktivitu v průběhu roku 2011, je možné se domnívat, že již velmi brzy dojde i k erupci této sopky.

Zatímco erupce Eyjafjallajökull, byla malá. Podle sopečného indexu se jednalo o stupeň 3 – 4, očekávaná erupce sopky Katla by se velmi pravděpodobně pohybovala v rozmezí 5 – 6 stupeň. To by znamenalo 10x až 100 silnější erupci.

Sopka Katla a rizika možného výbuchu

Další velké riziko je pak i to, že sopka Katla, se ukrývá téměř celá pod ledovcem. Ten má na jejím povrchu tloušťku 200 – 700 metrů. Navíc i celý její kráter je vyplněn ledem (odhadem se jedná cca o 70 km krychlových ledu). A pokud by došlo k velké erupci, většina tohoto ledu by byla žhavou lávou roztavena.

Při minulých erupcích dokázala sopka Katla způsobit velké záplavy, proud vody z roztaveného ledu měl průtok až 200 000 metrů krychlových za sekundu. To je minimálně 300x víc, než kolik byl průtok Vltavy při katastrofálních záplavách v Praze.

Kráter vyplněný ledem, také zvyšuje riziko, že se bude opakovat stejná situace jako v případě sopky Eyjafjallajökull. Pokud totiž dojde k sopečné erupci, žhavé magma bude v kontaktu s ledem tuhnout. Bude tak vznikat směs vodní páry a sopečného prachu. Množství materiálu takto vyvrženého do atmosféry by pak mohlo být mnohonásobně větší než u sopky Eyjafjallajökull.

Pokud tedy dojde k erupci sopky Katla na Islandu, je velmi pravděpodobné že to bude mít opět dopad na celou Evropu.